Ve dnech 20. a 21. června 2026 se v Praze uskutečnilo Národní setkání Satja Sáí organizace České republiky. Do prostor Studia Loona v pražském Karlíně přijeli oddaní a příznivci z různých koutů země, aby společně prožili dva dny naplněné duchovní inspirací, studiem, zpěvem a radostným společenstvím.

Významným hostem setkání byl Adriano Bratovic z Chorvatska, současný koordinátor Zóny 6 pro jižní Evropu. Adriano si během let získal srdce mnoha oddaných svými autentickými vzpomínkami na pobyt u Svámího a schopností předávat hluboké duchovní pravdy jednoduchým a lidským způsobem. Jeho příspěvky, které zazněly v průběhu obou dnů, nabídly nejen inspirativní příběhy z jeho osobní cesty, ale i povzbuzení k praktickému uplatňování Svámího učení v každodenním životě.

Program zahájily recitace véd a duchovní písně, které vytvořily slavnostní a posvátnou atmosféru. Během sobotního programu se účastníci seznámili s plánovanými aktivitami české Satja Sáí organizace, zhlédli videopromluvu Satja Sáí Báby Mějte jednotu a nikdy nezapomínejte na Boha z 29. července 1988 a zapojili se do studijního kruhu. Nechyběla ani duchovní hříčka, která přinesla lehkost a radost a připomněla, že duchovní cesta nemusí být vážná, ale může být naplněna přátelstvím, humorem a vzájemnou blízkostí.

Sobotní večer vyvrcholil společným zpíváním bhadžanů za promítání daršanových záběrů. Pro mnohé účastníky se jednalo o jeden z nejsilnějších okamžiků celého setkání, kdy se srdce spontánně obracela k Bohu v atmosféře lásky, oddanosti a vnitřního ztišení. Po skončení programu pokračovalo setkání neformálním večerním posezením, během něhož měli účastníci příležitost sdílet své zkušenosti, vzpomínky a radosti duchovní cesty.

Nedělní program navázal ranní recitací véd a zpěvem duchovních písní. Velký zájem vzbudila závěrečná část věnovaná otázkám a odpovědím s Adrianem Bratovicem. Otevřené a upřímné dotazy účastníků vedly k hlubším úvahám o víře, oddanosti, službě a významu Svámího přítomnosti v našich životech.

Celé setkání se neslo v mimořádně srdečné a radostné atmosféře. Mnozí účastníci hovořili o pocitu jednoty, vzájemné blízkosti a duchovního povzbuzení, které si odváželi do svých domovů. Společné modlitby, védy, bhadžany, studijní program i neformální rozhovory vytvářely prostor, v němž bylo možné hlouběji si uvědomit Svámího stálou přítomnost a jeho vedení.

Národní setkání tak nebylo pouze společenskou událostí, ale především příležitostí obnovit v sobě odhodlání kráčet duchovní cestou s větší důvěrou, láskou a odevzdaností. Jak nám Svámí připomíná: „Začněte den láskou, naplňte den láskou a zakončete den láskou. To je cesta k Bohu.“ Právě tento duch lásky a jednoty prostupoval celé setkání a zůstává inspirací i dlouho po jeho skončení.